Vidimo se sutra u 21

Dragi prijatelji češke kulture,

dozvolite nam da Vas  pozovemo na okrugli stol o književnosti, koji će se sutra, u srijedu 7.9.2016 u 21 sat u dvorani Mueller zagrebačkog kina Europa u sklopu Festivala svjetske knjiženosti,
www.fsk.hr.
Glavna gošća ovog okruglog stola bit će češka spisateljica, autorica bestsellera Boginje iz Žitkove, Kateřina Tučková, http://fsk.hr/gosti/katerina-tuckovahttp://fsk.hr/gosti/katerina-tuckova

Ulaz je slobodan pa nam se svakako pridružite!
Tags:

Četba

Tento semestr četba se mi nezdála tak těžká. Nakonec nebylo těžké, ale je možné vždy narazit na některé překážky.V překladech článků nejtěžší bylo přeložit názvy institucí, nebo najít chorvatské instituce, která se zabývá stejným typem práce. Trochu výzkumu a trochu štěstí a možné je úspěšně vyřešit tento problém. Někdy v člancích lze nalézt i nové slovo, jehož autorem je člověk, který napsal článek. Pro tohoto člověka je to jen hra se slovy, a pro překladatele, to představuje skutečný problém. Řešení tohoto problému vyžaduje hodně kreativity, ale někdy prostě není možné přeložit taková slova. Některá z těchto slov jsem přeložila, ale tam byla slova, která jsem nemohla vyměnit a nikoliv přeložit do chorvatského jazyka. Musela jsem se rozhodnout, jestli pak budu to vynechat z textu. To je někdy jediná věc, která zbývá.
Druhá část četby byl překlad televizních programů. Vybrala jsem pořad o Polsku. Bylo mi to velmi zajímavé. Velmi dlouho trvalo psát to, co říkají moderatoři, ale bylo to dobré cvičení znalosti českého jazyka. Překlad tohoto pořadu výzvalo mě, abych se podívala na některé jiné pořady z tohoto seriálu.

Marijana

(no subject)

Tento překlád byl pro mě lehčí než ten v prvním semestře. Předpokladam,že je to kvůli tomu, že celý semestr překladame různe texty. To co bylo těžší a delší než jsem myslel, je transkript. Na první pohled těch 30 minut se zda jakoby to mohli zvladnout bez jakýchkoli problémů. Ale když začněte poslouchat to video a když musíte každou sekundu ho zastavit, tak to trvá několik dní. Nejvic problémů mi dělali čárky a délky, a tež skotské nazvy. Překlad těch článků z časopisu Respektu byl zajímavý. Nejvíc problémů jsem měl s tím jak zachovat styl, a s překladem frazemů , protože některé z nich neexistuji v chorvatském jazyku. Také, nikdy nevím kolik volnosti si můžu dovolit při překladu. Myslím, že hodně toho musím změnit, aby význam zůstal stejný, ale dost často měním věci které bych neměl. Doufám, že přišti překlad zvladnu líp než tento.

Edi

Komentář k četbě

Tento semestr se mi překládání článků moc líbilo, protože články z časopise Respekt měly aktuální tematiku a překládání nebylo tolik nudné jako minulý semestr. Vybral jsem si článek o uprchlících který je velmi aktuální a zajimavý pro překládání. Bezohledu na to jsem měl dost problemů s některými slovy a konstrukcí. Také jsem si vybral článek o robotech bodoucností, který také měl zajimavá slova ale některá jsem nemohl najít. V dalších článcých se mluví o problemech moderní společnosti jako např. o chytrých telefonech a „selfitidě“. Naučil jsem se mnoho nových slov a moc jsem se bavil při překládání těch článků.

Poslech, transkript a překlad toho jsou zajimavjější  věci  než čtení povídký jako minulý semestr, ale možná záleží jenom v tom, že je ten poslech o Holandsku byl zajimavý a ne přilíš dlouhý. Vybral jsem si Holandsko, protože me fascinuje tá země a Holand'aní jako lidí. Oni jsou všechno co Chorvati nejsou. V poslechu bylo mín neznámých slov než v článcých, ale překlad toho dlouho trval. Měl jsem jenom problémy s tou „obecnou češtinou“ ve videu a překládání tých větách byl poněkud složitější. Některé věty jsem úplně jinak přeložil, ale ve stejném významu. Zjístil jsem, že neumím tak dobře chorvatský jazyk a to je hlavním důvodem problémům v překladu.

Nenaučil jsem se moc o Holandsku, protože jsem téměř všechno věděl. :-)

Matěj

Četba

  Nejprve řeknu něco o překladu TV seriálu „Cestománie“. Musím říct, že jsem si myslela, když jsem si vybrala ten díl o Francii, že mi to pomohne. Nepomohlo. :) Naopak, ta francouština, kterou mluvil Čech, byla pro mě težce srozumitelná. Na příklad, místo Cluny, slyšela jsem Gluny*, Magny- Cours byl Maniku* (co vypadá víc jako japonština), město jako hold  napsala jsem eko-hold* (podle mě šlo o něco týkající se ekologie). Také, pro mě obrovský úspěch byl zapsat dvě svouvětí najednou a přitom nezměnit slovosled nebo nepřidat/ nevynechat ta krátká slova- ale, prý, tady, tak, ta(hle), atd. Zkrátka, líbilo se mi překládat takový seriál a jistě se podívám i na další díly, alespoň ty o Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Česku a Francii.
   Články z časopisu Respekt se mi také moc líbily, i když nebyla lehká práce přeložit je. Dokonce tři články byly o setkání dvou nebo více kultur. V každém článku bylo několika výrazů, nad kterými jsem delší dobu přemýšlela a potom se rozhodla pro jedno řešení. Jeden z nich je na příklad slovo mazavka, mazačka. Jde o tramvaj, která lubrikuje koleje, aby se snížila hlučnost projíždějících tramvají. I když existuje v chorvatštině slovo mazalica, která popisuje nástroj na lubrikování různých strojů, to mi neznělo jako dobře řešení. Také, v chorvatském jazyku tramvaj je mužského rodu, a proto nemůžeme mluvit o tramvaji jako o „mazalici“ v chorvatštině. Takže, na konci jsem mazavku, mazačku přeložila popisujíc její fukci „tramvaj za podmazivanje“.

Barbora

Četba

Tento semestr se mi více líbila četba než minulý. Časopis Respekt byl dost zajímavý a zaujalo mě několik článků. Většinou jsem si vybrala politické články týkající se aktuálních světových témat. Naučila jsem se mnoho nových slov, především finanční slovní zásobu. Neměla jsem moc problémů s překladem. Podařilo se mi překvapivě rychle přeložit texty (dufám, že také úspěšně).

Cestomanie se mi nejvíce líbila. Vybrala jsem si Rusko, protože mě fascinuje ruská kultura a chtěla jsem se něco naučit o městu Sankt Peterburg. Nebylo tam moc neznámých slov. Jenom jsem trápila tím, jak přeložit slovo "poustevna". "Isposnička ćelija" mi nezní stylisticky správně. Nějaký návrh?

Velmi jsem spokojená s četbou. Zjistila jsem, že se mi překladání zlepšilo. Doufám, že tohle zlepšování bude dál pokračovat.

Silvija

Četba

S ohledem na to, že se mi líbí moderní umění, zejména hudba a film, nebylo mi namáhavé přeložit články o zpěvačce Grimes a o novém filmu o Macbethovi. Občas také poslouchám její písně, a Oblivion, která se v článku zmiňuje jako hit z roku 2012, jsem slyšela víckrát. Tento článek mě donutil, abych věnovala pozor novém albu Art Angels, a tak jsem si ho stáhnula a poslechla. Zpočátku mě iritoval, asi kvůli jejímu vysokému hlasu, ale podruhé jsem objevila písně, které jsem si dokonce dala na mobil. (No totiž jednu, ale i to je něco.) V článku o nové adaptaci Shakespearova Macbetha bylo hodně uměleckých a odborných pojmů, které mi bylo zajímavě překládat a hledat v chorvatštině, protože jsou to slova a výrazy, které obecně nepoužívám, protože nemám tolik takových znalostí. Články o ropě a německém státníku Schmidtu jsem vybrala proto, že o tom moc nevím, a ráda se naučím některé nové věcí. Nebylo to moc těžké přeložit. O ropě jsem něco už věděla z dřívějška a bylo mi to zajímavé, protože je to velký problém ve světu, o kterém se tak moc nemluví. Jestli někdo má zájem o těch „pokyvujících oslech“, teda anglicky „nodding donkey“, který se dodnes používá jako ropné čerpadlo, doporučuji film Až na krev známého amerického režiséra Paula Thomase Andersona. Říkají, že jeden obraz vydá za tisíc slov, natožpak film. Jde o chamtivém otci, který způsobí více neštěstí, než štěstí, během svého pátraní po dobré budoucnosti. „Großvater Schmidt“ mě naopak tolik moc nezaujal. Jsou to jenom biografická data o nějakém státníkovi, který asi není moc důležitý, jestli nejsi historikem nebo germanistou, co v podstatě nejsem. Poslední článek o stavu Česka vůči migrantům mě také zaujal, protože se docela moc mluví o tom, jak Češi obecně jsou liberální, ale pokud jde o migranty, nechtějí jim pomoct. Je to asi kvůli pozůstatkům z minula. Chabá výmluva nebo něco jiného.

Beata

POZVÁNKA

Hrvatsko-češko društvo i Češka beseda Zagreb proslavit će
700. GODIŠNJICU ROĐENJA KARLA IV.
u utorak 17. svibnja 2016. u 19 sati
u Češkom narodnom domu u Zagrebu, Pavla Šubića 20. u sklopu manifestacije Dani češke i hrvatske kulture u Zagrebu (17. do 21. svibnja 2016.)
O Karlu IV., češkom kralju i caru Svetog Rimskog Carstva, govorit će Dubravko Dosegović i Marina Kolaček Novosel, a o hrvatsko-češkim glagoljaškim vezama akademik Josip Bratulić.
Radujemo se Vašem dolasku.
Tags: